autumn, fall, and gif image
_______________

So here I am, I'm trying

16. february 2016 at 13:31 | Hann♥ |  Myself
Nerada mluvím o tom, co mě bolí. To co prožívám s tebou je pro mne něco neskutečného. Vzpomínky se z hlavy vypaří, zapomeneš na ty maličkosti, co pro mne tolik znamenají, i ta bolest, na tu časem zapomeneme, ale tu díru, co jsi mi vypálil do hrudníku, ta nikdy nezmizí. Jsi součástí mého života, součástí mě. Nevydržím minutu bez toho, abych na tebe nemyslela. Jsi první na co myslím když se vzbudím a poslední když usínám. Kamkoli jdu, přemýšlím, co děláš, s kým jsi a hlavně na co myslíš. Co ti za den proletí hlavou myšlenek. Všechno bych si to chtěla přečíst a hlavně číst mezi řádky, což ty u mne nedokážeš. Všechny ty slova, pocity, co nejdou nebo nedokážeš říct. Ale ty nic, stále mlčíš a asi mi to neřekneš. Se slzami, které mi stékají po tvářích tu mohu mlčky dál sedět a přát si, aby jsi udělal víc. Ale ty se bojíš. Bojíš se ukázat mi, jaký doopravdy jsi. Nedokážeš se mi otavřít, nechat mě se tě dotknout jako ještě žádná jiná. Bojíš se, že když mi ukážeš, že jsem pro tebe vším, že až odejdu, nezbude ti nic. Já ti dala to nejcennější, co jsem mohla komu dát, nemyslíš, že jsem si to alespoň trochu zasloužím? Nechci tu vyčítat chyby. Na vztah jsou dva, dva na chyby, oba jsme tak trochu od cesty. Teď jde jen o to, jestli jsi ochotný se vrátit se mnou tam, kde máme být?

Než stihneš udělat ukvapené rozhodnutí, chci aby jsi věděl, že zamilovat se do tebe mi přišlo jako nerozum. Byl jsi ten zvláštní klučina od vedle, někdo kdo je tak blízko a přitom tak daleko. Blízkost ještě neznamená důvěrnost, že? Byl jsi jen nedosažitelná hvězda na mém černém nebi. A pak najednou spadla a začala počítat kroky do kopce, jen aby ten vyhaslý plamínek potkal. A v únoru 2015 ve mně zažehnul oheň. Od té doby jsi pro mě vším. Nebyla jsem zmatenější jako doteď. Nikdy jsem neměla v hlavě a ve svých pocitech takový zmatek. To všechno kvůli tobě. Nikdy jsem necítila nic podobného. Chci být pro tebe to nejlepší, co tě v životě potkalo, ale nedaří se mi to, i když se sebe víc snažím. Na moji povahu doplatím, na moje strašné pocity, které mě budí uprostřed noci a další ráno se budím s opuchlýma očima.. Nikdy jsem nemilovala tak moc jako tebe. Chci jen slyšet tvůj hlas říkající mé jméno, když stojíš ve dveřích. Přitom si přeji, aby jsi viděl, jak koukám z okna doufajíc, že projdeš a uvidíš, jak moc mě to bolí. Chyběl bys mi. Nedokážu bez tebe být, nedokážu bez tebe normálně fungovat.
Už je příliž pozdě na loučení, ne?

Promiň mi vše, co ti dělám.
Miluji tě
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Sandra Sandra | Web | 17. february 2016 at 18:25 | React

to je tak krásne a zároveň plné bolesti..❤

2 Monica. Monica. | Web | 19. february 2016 at 21:30 | React

Hrozně hezky napsané. Je nás takových víc, a to pomyšlení, že v tom nejsem sama, bolí snad ještě víc. Achjo, je to složitý.

3 osamělá měšťačka osamělá měšťačka | Web | 20. february 2016 at 0:23 | React

tak hrozně nádherný a přitom tak smutný.
tenhle článek mě připravil o slova, já vůbec nevím co napsat. je to tak hrozně moc krásné, ale při čtení mě to bolí a zraňuje za tebe.

nesnáším ten pocit, když se pro někoho snažím být tím nejlepším při vědomí, že stejně nikdy nebudu.
tím nechci napsat, že ty nikdy nebudeš - jen jsem si prostě vytáhla tuhle myšlenku, která mě právě bolí ze všech myšlenek nejvíc.

4 osamělá měšťačka osamělá měšťačka | Web | 20. february 2016 at 0:23 | React

[3]: která se mě vlastně něčím dotýká.

5 C. C. | Web | 20. february 2016 at 20:43 | React

Máš neskutečný talent vyjadřovat pocity, opravdu! Protože se do tvého článku musí vžít úplně každý! :-) Je to tak nádherné, ale v hloubce tak srdcervoucí! Smekám! :-)

6 werangummi werangummi | Web | 1. march 2016 at 19:23 | React

To je neuvěřitelně krásně napsaný. Smekám, protože jsi to napsala opravdu krásně. Je to krásný, ale zároveň plný bolesti. Tenhle článek, není to úplně moje situace, rozdíl je v tom, že moje city už jsou neopětovaný, ve mně vzbudil hrozně pocitů. V určitých částech jsem se viděla, občas tak moc, až mi bylo do breku. Fakt klobouk dolů za to, jak jsi to napsala.

7 Sabush Sabush | Web | 6. march 2016 at 11:16 | React

Teraz zažívam niečo podobné.. ale krásne napísané ❤

8 Simix Simix | Web | 6. march 2016 at 13:54 | React

~Čaué~
To znám... myslet neustále na 'něho'.
Je to krásně napsané, ale strašně smutné a znám to. To je tak, když je někdo zamilovaný.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
Official page®
Kopírování článků a fotografií je zakázáno! Veškeré použité informace, které nejsou schváleny a není uvedený zdroj jsou zakázané dále publikovat! Na všechny příspěvky, které se nachází na této stránce, se vztahují autorská práva!


Instagram